Krystalovaný azurit a malachit ze štoly Mír, Borovec

Čočka s ukázkami krystalovaného malachitu, azuritu a kombinace ledvinitého malachitu na který narůstají krystaly azuritu z ojedinělého nálezu

To jsem se tak domluvil se známým po vánocích v roce 2016, že bychom si mohli zajet pro nějaké ty vánoční dárky a protože počasí bylo pěkné a žádný sníh a on tuto lokalitu má rád, byl zvolen Borovec. Osobně jsem si myslel, že už se v podzemí nic kloudného najít nedá, takže se mi tam zase ani moc nechtělo. Ale na druhou stranu mám rád lokality, kde ostatní tvrdí, že už nic není, protože tam povětšinou najdu krásné vzorky. Prvně jsme zavítali po svolení hajného do obory, podívat se na povrchové pinky a jejich haldičky. Bohužel jsem se též dozvěděl, že bachyně Barča, která sběratele doprovázela, občas jim provedla nějaký ten kanadský žertík už bohužel umřela.

Dorazili jsme po vyfunění toho pekelného stoupání k pinkám a protože bylo krásně, tak jsem si udělal takový povánoční piknik a mezitím kolega už pobíhal a kutal. Já jsem se pustil do prohrabání haldičky a vypadly na mě dvě ukázky krystalovaného barytu a po rozbití kusu žiloviny na mě vykoukla velmi pěkná ukázka malachitu na křemenech ale moc mě to tam nebavilo. Po asi dvou hodinách jsme se přesunuli do štoly Mír.

Po opětovném vyfunění kopce jsme stanuli před vchodem nasadili čelovky a vyrazily. Já se na chvíli zastavil v zelené rozsedlině, jak říkám místu v hlavní štole a pokusil se vymlátit nějakou pěknou dutinu s jehlicemi malachitu. Po asi půl hodině jsem pár ukázek získal a začal pokukovat po něčem jiném. Modrou rozsedlinu jsem rovnou minul a šel hledat dál nějaký zajímavý flek… Prošel jsem to tam tak dvakrát ale nic mě úplně nenadchlo. Mezitím kolega to zkoušel v Modré rozsedlině a já už se tam tak trochu znuděně odklidil za roh. Už jsem chtěl jít pomalu k zelené rozsedlině se ještě pohrabat než to též kolegu přestane bavit a padl mi do oka velký trošku napuklý kámen ve stěně, který se už někdo snažil odmlátit. Byly zde záseky od sekáče ale asi byl málo urputný. Vytáhl jsem sekáč a zarazil ho do předešlé díry a začal mlátit, kámen se trochu pohnul ale že odpadne to moc nevypadalo. Vytáhl jsem druhý sekáč a z boku jsem ho opět začal zamlacovat do malé trhlinky… Postupně asi po 10-ti minutovém snažení se sekáč chytnul. Po zhruba dalších 5-ti minutách se konečně kámen uráčil a odpadl na zem a já jsem zůstal nevěřícně koukat, protože na něm byly dutiny s azurity. Po rozebrání kamene již bylo poměrně dost pěkných vzorků a já se pustil do stěny kam poloha pokračovala a zvětšovala se, začal přibývat i malachit. Vzorků už bylo dost, čas taky pokročil a tak jsme pobalili vzorky a vyrazili k autům. Já se těšil na další akci, protože bylo vidět, že místo poskytne ještě další špičkové ukázky.

Následná akce poskytla asi nejhezčí ukázky. Bylo to téměř jak v pohádce, všude modro a pak se začaly ukazovat v dutinách malachity na které narůstaly krystaly azuritů. Vypadlo i pár velmi povedených plováků malachitu. Pěkné byly taky pukliny se snopky malachitu, které lemovaly polohu s azurity. Byl celkem problém křehké vzorky pobalit a hlavně donést k autu neboť od poslední akce přituhlo a napadlo i trošku sněhu, takže cesta pěkně klouzala.

Následně nebyl celkem dlouhou dobu čas vyrazit se podívat a zkusit jestli poloha ještě nepokračuje. Když jsem se tam asi po měsíci a něco opět dostal nestačil jsem se divit. Místo pokračování polohy byla jen opravdu velká vytěžená kaverna. Místo jsem téměř nepoznal. Celkem by mě zajímalo, co poloha ještě poskytla. Odnesl jsem si odsud ale opravdu krásné “vánoční dárky”.

Fotogalerie lokality: