Pektolit z Košťálova. Ryzí měď, kuprit a analcim ze Studence

To jsem se tak rozhodoval kam vyrazit o jednom zachmuřeném víkendu v říjnu roku 2016. Vzpomněl jsem si na známého, kterému jsem slíbil, že vezmu jeho syna na kameny, protože ho prý celkem chytly. Vzhledem k tomu, že bydlí u Svitav, tak volba byla celkem jasná… Podkrkonoší. V sobotu brzy ráno jsem dorazil a vyrazili jsme směr Studenec, který mě napadl jako první. Po cestě mi ještě zavolal známý, co dělám o víkendu a jestli by se nemohl připojit, takže měl za námi dorazit po své ose do Studence.

Po nějakém tom trápení po silničkách jsme konečně dorazili do lomu a byl zde celkem čerstvý odpal na spodní etáži. Začali jsme hledat a já si hned všiml pěkné křemenné pecky s dutinou ve stěně, ze které se usmívaly tabulky barytu s analcimem. Vypadlo pár pěkných vzorků a já šel hledat dál, procházel jsem odpal a přede mnou najednou ležel vzorek pěkné dutiny s pěkně omezeným krystalem tmavého analcimu cca 2 cm. Pak padlo ještě pár křemenných drúz a kalcitů… Mladému kolegovi se v lomu líbilo a našel také pěkné vzorky. Následně jsem se přesunul ke zbytku předchozího odpalu, kde jsem zpozoroval stopy chryzokolu. Začal jsem rozbíjet balvany a po chvíli na mě vykoukl bohužel jen kusový kuprit, chalkotrichit by potěšil víc:-)). Ale jak to tak bývá, kde je kuprit mohla by být i ryzí měď a byla! Po přeházení kusu odpalu jsem našel několik balvanů se zrudněním, které poskytly celkem obstojné ukázky. Ale to už jsem uslyšel známého, jak na mě volá, že je tu. Takže jsme se pozdravili a on šel na odpal a já si šel do auta pro bedýnku, protože se vzorků nějak nahromadilo.

Posléze jsme se přesunuli do Doubravice, kde to byla celkem bída. Po pár hodinách kutání se už začalo trochu smrákat a také se ochladilo a známý naznačoval, že venku se mu úplně spát nechce, kolega taky nebyl této myšlence nakloněn, takže jsme popojeli do kempu Krokodýl, kde byl zrovna sraz nějakých nadšenců do country a folku, takových těch divných lidí s chlupatými klobouky s vlajícím ocasem. Country není zrovna moje krevní skupina, tak jsme si vzali tu nejzadnější chatku, abych ten kravál co nejmíň slyšel.

Druhý den byl též takový pochmurný a nikomu se ze spacáku moc nechtělo. Také jsem přemýšlel kam vyrazit, vzhledem k tomu, že byl s námi začínající sběratel, tak že zajedeme do Smrčí, kde se vždy nějaký ten olivín najde. Po asi 30 minutách v lomu jsem usoudil, že olivínů stačilo. Co ale dál… Vnesl jsem do pléna, že bychom mohli zajet do Košťálova. Mladému kolegovi to bylo jedno, hlavně když tam budou nějaké kameny a známý též neprotestoval, tak jsme se vydali na cestu.

Po příjezdu do lomu jsem se netěšil na výstup na horní etáže, kde probíhala těžba… Nasadili jsme helmy a vesty a vyrazili do lomu hledat pektolit, který je zde poměrně vzácný nebo třeba i nějaký ten kalcit, apofylit či chabazit. Celkově nález čehokoli je zde celkem úspěch, pokud tedy nehledáte lomový kámen… Začali jsme procházet etáže až jsme vystoupali téměř na horní etáž, na které zrovna hodně expandovali na levou stranu. Stále nikde ani náznak čehokoli a už mě to tam přestávalo bavit. Rozdělili jsme se, já se vydal ke stěně, kolem které jsem procházel a po chvíli na zemi drobnější části nadrceného pektolitu, zbystřil jsem a začal hledat… Vytáhl jsem “cepín” a začal prokopávat zbytky suti u stěny až najednou jsem vyhrábl větší vzorek pak další a další… Až jsem se prohrabal na polohu pektolitu, kde jsem tahal jeden vzorek za druhým. Takže se konala taková pektolitová euforie. Já byl nadšen, že jsem konečně nějaký ten pořádný pektolit našel. Kolegové si též nějaký ten vzorek vzali a vyrazili jsme spokojeně k autu, kde jsme se rozloučili a já s kolegou vyrazil směr Brno přes Svitavy.

Fotky vzorků ze Studence dodám časem, stále ještě nejsou umyté :o)

Fotogalerie lokalit: